Ochutnávka vín Vinařství Radocha (Čejkovice)

Ochutnávka Vinařství Radocha (Čejkovice) dne 14.03.2019

Rado(cha)st z Čejkovic

Ač stále ještě mladý je Jiří Radocha, vinař z Čejkovic, již dlouholetým a pravidelným hostem ve Viničním altánu. A občas ho zde „hlídá” a pomáhá s logistikou i jeho sympatická maminka. Nejinak tomu bylo i tentokrát.

Nyní nám představil třináct vín včetně jedné prémie. Celkem osm bílých, jedno růžové a čtyři červená. Opravdu pestrá a bohatá sestava.

Zahájili jsme Frankovou rosé 2017, suchým ovocitým vínem (tmavé peckoviny ve vůni i chuti) se šťavnatým tělem a pikantní koncovkou s jemnou „pecičkou”.

Následoval kabinetní Muškát moravský 2017, opět suché víno s ovocnou (citrusy) vůní se stopou po majoránce. Chuť ovocně-muškátová, lehce zakulacená i malinko nasládlá, opět se stopou po majoránce v pikantní koncovce (hrozny pocházely z Krásné hory ve Starém Poddvorově).

Kabinetní Veltlínské zelené 2017 bylo suché s delikátní ovocnou, lehce kořenitou vůní. Obdobné bylo v měkce pikantní chuti s jemnou mandlovou hořčinkou v závěru na patře (viniční trať Noviny v Čejkovicích).

Výrazně suché bylo Chardonnay 2017, kabinetní víno s vůní světlých peckovin, jemně minerálních. Víno, které leželo poměrně dlouho na kalech bylo ovocné, lehce minerální, šťavnaté a pikantní (viniční trať Helezný díl, Čejkovice).

Po třech letech jsme ve Viničním altánu opět ochutnali Cuvée Přátelství, víno vyrobené ze čtyř odrůd stejným počtem mladých čejkovických vinařů-kamarádů (Jiří Pastorek - Rulandské šedé, Richard Pavka - Rulandské modré klaret, Stanislav Škrobák - Rulandské bílé a Jiří Radocha - Chardonnay). Tentokrát to bylo zemské víno z ročníku 2017, suché s příjemnou vůní po světlých peckovinách, lehounce minerálních se vzdálenými máslovými tóny. Také v chuti světlé peckoviny se stopou citrusů. Tělo šťavnaté, jemně kořenité s lehounkou „pecičkou” v koncovce.

Další suché víno - Sylvánské zelené 2017 v pozdním sběru. V jemnější vůni světlé ovoce, med a květní pyl. Chuť téměř identická, zakulacená, šťavnatá a pikantní s jemně grepovou stopou. V lehounce nasládlé koncovce bylo víno měkce pikantní. Hrozny pocházely z Lanžhotu na Břeclavsku.

Mladý a suchý Hibernal 2018 v pozdním sběru měl to, co nevyhledávám. Neuctivě řečeno „kočičí moč”, tedy hodně černého rybízu, černého bezu a grepu. A to v chuti i ve vůni. Tato „divočina” byla nejen výrazně aromatická, ale i lehce nasládlá a pikantní. Nic pro dostatečně propité milovníky vína, tedy i pro mne.

Tradičně výborný byl čejkovický Tramín, tentokrát ročník 2017 v pozdním sběru. Suché víno s vyšším alkoholem (13,7 %) a s delikátní vůní po jemném ovoci a květinách. Rovněž tak ve vstřícné, šťavnaté a pikantní chuti s delikátní grepovinkou v koncovce.

A stejně pěkná byla i formálně ještě suchá Pálava 2017 ve výběru z hroznů s vyšším zbytkovým cukrem (7 g/l). Příjemná ovocně-květinová vůně, jemně kořenitá. V prakticky identické chuti byla malinko nasládlá s delikátně pikantním ocáskem. Víno i na delší pití.

Prvním ze čtyř červených byl St. Laurent (tedy Svatovavřinecké) 2017. Zemské víno s vůní lehce kořenitých tmavých peckovin. V chuti jsem kromě vyzrálých višní a třešní cítil také čokoládovou stopu. Tělo mělo víno šťavnaté a měkce pikantní. Hrozny pro víno, které zrálo v dřevěném sudu, pocházely z Krumvíře.

Trochu víc jsem očekával od Cuvée Mysterium 2016, alespoň po loňském přechutnání ročníku 2015. Zemské víno z odrůd Merlot (30 %), Cabernet Sauvignon (30 %) a Frankovka (20 %) bylo tentokrát méně uhlazené, možná i trochu tenčí, a především nabízelo výraznější pikantnost v porovnání se svým starším bratříčkem. Ve vůni i chuti převládaly višně v čokoládě, jemně kořenité (hřebíček?). Chyběla mu trošku větší uhlazenost a elegance. Snad až za nějaký rok po ležení v láhvi. Víno zrálo 18 měsíců v bariku z amerického dubu (kombinace nového a použitého dvouletého sudu).

Kolem Zweigetrebe 2015 v pozdním sběru se rozšířila debata, kterou vyvolal sám vinař trošku „omluvnými” poznámkami na adresu vína. Nicméně mne jeho kvalita potěšila. Ve vůni tmavé ovoce, převážně peckoviny, s jemnými živočišnými tóny. Ve vyzrálé chuti bohaté na tmavé ovoce byly cítit lehce kořenité a vanilkové tóny. Potěšil mne měkce pikantní ocásek. Víno zrálo 2 roky v sudech po modrém pinotu (2., 3. a 4. plnění).

A na závěr to nejlepší - Pinot noir 2015 ve výběru z hroznů. V „čisté” vůni jemně kořenité tmavé ovoce. V identické chuti bylo víno krásně uhlazené a měkce pikantní s delším závěrem. Víno leželo 2 měsíce na slupkách, a potom zrálo 2 roky v nových barikových sudech. Krásná tečka za pohodovým vinným večerem.

Zcela kompletní „vrcholový tým” si večer s Jiřím Radochou a jeho víny opravdu užil. A takto dopadlo hodnocení: Pinot Noir 2015 - 9,1 bodu (z 10 možných), Pálava 2017 - 9 b., Tramín 2017, Zweigeltrebe 2015 a St.Laurent 2017 - 8,9 b., Chardonnay 2017, Cuvée Přátelství 2017 a Hibernal 2018 - 8,7 b, Cuvée Mysterium 2016 a Veltlínské zelené 2017 - 8,6 b., Sylvánské zelené 2017 - 8,5 b., Frankovka rosé 2017 a Muškát moravský 2017 - 8,4 bodu.

Text a fotografie Libor Chlupatý